Excesivní péče jako trestný čin? Když se „hyperprotektivita“ změní v ohrožování výchovy dítěte

Většina rodičů chce pro své děti to nejlepší, zajistit jim bezpečí, zdraví a harmonický vývoj. Nové rozhodnutí Nejvyššího soudu (sp. zn. 7 Tdo 190/2025) však jasně ukazuje, kde leží hranice mezi úzkostlivou péčí a protiprávním jednáním. Nejvyšší soud potvrdil, že ohrozit výchovu dítěte lze nejen jejím zanedbáváním, ale i tzv. excesivním přístupem k rodičovské odpovědnosti.

Skutkový stav: Stovky lékařských úkonů a psychický nátlak

Případ, který nejprve projednávaly soudy v Hradci Králové a následně i Nejvyšší soud, se týkal matky, která po dobu přibližně tří let vystavovala svou nezletilou dceru nadměrnému množství lékařských vyšetření. K těmto kontrolám docházelo prakticky po každém návratu dítěte od otce.

Fakta v číslech

Za sledované období bylo u dítěte evidováno celkem 396 zdravotních úkonů. Desítky z nich představovaly cílené návštěvy pediatrů bezprostředně po styku s otcem, a to navzdory opakovaným upozorněním lékařů, že dítě je zdravé a další vyšetření jsou zbytečná a pro dítě psychicky zatěžující.

Psychické ovlivňování dítěte

Matka současně před dcerou opakovaně vyjadřovala negativní postoje vůči otci a snažila se v ní vyvolat přesvědčení, že pobyt u něj je nebezpečný nebo spojený s negativními zážitky. Součástí jednání byla i vykonstruovaná obvinění ze zneužívání.

Nejvyšší soud v tomto rozhodnutí formuloval zásadní právní větu:

„Závažné porušení povinnosti vyplývající z rodičovské zodpovědnosti ve smyslu § 201 odst. 1 písm. d) tr. zákoníku může spočívat nejen v neplnění této povinnosti, ale i v excesivním přístupu k ní, je-li způsobilý ohrozit rozumový, citový nebo mravní vývoj dítěte.“

Klíčové body rozhodnutí

Zneužití péče o zdraví: Pokud rodič opakovaně a bezdůvodně nutí dítě k lékařským prohlídkám, aby tím stigmatizoval druhého rodiče nebo omezil jejich kontakt, nejde o projev péče, ale o zneužití rodičovské odpovědnosti.
Ohrožení vývoje dítěte: Trestný čin ohrožování výchovy dítěte je tzv. ohrožovacím deliktem. Nemusí dojít k faktickému a nevratnému poškození zdraví dítěte, stačí, že jednání rodiče je k takovému následku reálně způsobilé (např. narušení schopnosti dítěte vytvářet si zdravé rodinné vztahy).
Konec výmluv na „civilní spor“: Soud odmítl argumentaci obviněné, že jde pouze o běžný opatrovnický spor, který by měl řešit civilní soud. Pokud intenzita jednání (v tomto případě kombinace nátlaku na dítě a křivého obvinění otce) překročí únosnou mez, nastupuje trestní represe.

Co to znamená pro praxi?

Tento judikát představuje významné varování pro rodiče, kteří v rámci vyhrocených sporů po rozvodu či rozchodu využívají dítě jako prostředek boje proti druhému rodiči. Strategie spočívající v neustálém „hledání problémů“ po každém styku dítěte s druhým rodičem může vést nejen k zásahu opatrovnického soudu, ale i k trestnímu postihu.

Současně jde o důležitý signál ve prospěch ochrany práv dítěte, a to zejména jeho práva na nerušený vývoj a na zachování vztahu s oběma rodiči. Soudy tím dávají jasně najevo, že manipulace dítěte, systematické vyvolávání strachu a jejich psychické traumatizování skrze zbytečnou medikalizaci nejsou přípustným výkonem rodičovské odpovědnosti.

Pokud řešíte složitou rodinnou situaci, spor o péči o nezletilé dítě nebo otázky spojené s rodičovskou odpovědností, naše advokátní kancelář vám poskytne odbornou právní pomoc. Pomůžeme vám nastavit vztahy a procesní postup tak, aby vše bylo v souladu se zákonem i s nejlepším zájmem dítěte.

Zdroje: Sbírka č. 3/2026 soudních rozhodnutí a stanovisek, Chat GPT, Google Gemini

Mgr. Anna Kellerová